Spolky a kluby

Sdružení dobrovolných hasičů Vortová

Při pátrání po začátcích sboru dobrovolných hasičů je jen strohý zápis: Sbor dobrovolných hasičů a stanovy od c. a k. hejtmanství schváleny roku 1901. I když ruční čtyřkolová stříkačka od firmy R.A. Smékal Praha byla v obci již 22. prosince 1900, a sbor ji vlastní dodnes. 

5. října 1901 bylo od firmy Karel Churain v Hlinsku zakoupeno 20 přileb, signálky, sekerky, pásy, žebříky, trhací háky a 133 metrů plátna na stejnokroje. V roce 1902 bylo od této firmy přikoupeno 60 m hadic. 

Dne 1. prosince 1901 byla konána volba členů vedení dobrovolných hasičů na dobu 3 roků.
V počátcích sboru se hodně střídali členové i vedení sboru. Jednateli sboru byli většinou učitelé místní školy, a tak jak se střídali učitelé, střídali se i jednatelé. Až řádný zápis z valné hromady z 2. února 1905 teprve uvádí jmenovitě vedení sboru. 

V dalších letech byla doplňována výstroj a výzbroj. V roce 1909 byly zakoupeny dvě džberové stříkačky, různé žebříky a dvoukolový naviják na hadice. Obec pořídila 15 nových plátěných kalhot, které byly používány jak pro práci domácí tak i polní, což bylo starostou obce zakázáno. 

Sbor pořádal dle zápisů různá okrsková i místní cvičení, na nichž se zúčastňovaly i okolní sbory, ale především zasahoval při požárech v obci i v okolí, hodně zajížděl i do Hlinska, kde často hořelo. 

K 14. listopadu 1909 sbor čítal 16 členů činných, 1 zakládajícího a 2 čestné členy. Až do začátku 1. světové války 30. července 1914 se cvičilo, jezdilo se k požárům, konaly se plesy a byla jiná činnost. Po mobilizaci činnost sboru ustala. V naší obci si válka vyžádala životy 13 občanů, z nichž mnozí byli i členy sboru. Čest jejich památce. Pomník obětem války byl odhalen 16. května 1921. Činnost sboru začala znovu až po válce v roce 1919. Na valné hromadě konané dne 11. ledna 1920 byl zvolen nový výbor a začalo se znovu cvičit, pořádaly se každoročně plesy. Sbor se zúčastňoval cvičení v okolních obcích, i když měl problémy s oblečením. Na valné hromadě v roce 1924 byl zvolen velitelem František Hladík čp. 19, který tuto funkci zastával až do dubna 1945. Za jeho velitelování si sbor vedl velice dobře, protože tento velitel byl hlavní sílou všeho dění ve sboru a v obci. 

Dne 24. května 1925 v 7 hodin večer vypukl požár ve Lhotech v čp. 6. Pro nedostatek vody se rozšířil na další 4 stavení. Hašení tohoto požádu se zúčastnily sbory z Kameniček, Jeníkova, Dědové, Herálce, Hamrů, Studnic a Hlinska. V roce 1926 bylo na valné hromadě předáno členům čestné uznání za 25 let obětavé práce. Toho roku se pořádaly dva plesy a jedno divadelní představení. 

Dne 19. října 1928 byla zakoupena od firmy Antonín Holeček Praha Smíchov motorová stříkačka, 175 m hadic a další příslušenství. Motor byl ležatý protiběžný dvouválec o výkonu 26 koní, výkon stříkačky 750 – 850 litrů vody. Tuto stříkačku zaplatila obec a sbor se uvolil částku 34.401,- Kč splácet. Při požáru 4. dubna 1929 u Stanislava Žoudlíka čp. 21 se stříkačka porouchala a nebýt stříkačky z Hlinska, shořelo by snad půl obce. Vyhořelo několik stodol a obytná část čp. 18. Oprava stříkačky byla provedena dodávající firmou za 252,- Kč. Při ostatních požárech a cvičeních už stříkačka pracovala výborně. 

Odchodem řídícího učitele Josefa Kuličky v roce 1932 ztratil sbor dlouholetého pokladníka, vzdělavatele a samaritána. V té době byly požáry velmi časté, ale byly také úspěšně zdolávány. To se však kupodivu mnohým nelíbilo, obzvláště těm, kteří měli dům pojištěný. Jinak sbor pořádal okrskové sjezdy a cvičení a také se účastnil v okolních obcích. 

Během druhé světové války byla činnost sboru omezována jednak okupanty, jednak odchodem členů do Německa na nucené práce. Krátce před osvobozením dne 14. dubna 1945 odstoupil velitel František Hladík čp. 19 a byl zvolen Vincenc Bureš čp. 89, který tuto funkci zastával až do svojí smrti v roce 1977. 

Po válce se činnost sboru obnovila a 14. května 1946 se ve Vortové konalo okrskové cvičení. 27. června 1948 se náš sbor i mnoho sborů z okolí účastnilo slavnostního otevření Pavilonu, při kterém hrála Kmochova hudba z Kolína. V roce 1948 provedla firma R.A. Smékal Slatiňany opravu motorové stříkačky v hodnotě 20.873,60 Kč, tuto částku zaplatil Vilém Šmahel, tehdejší předseda MNV a majitel tkalcovny. 

K 31.12.1950 měl sbor 22 členů. V listopadu 1952 dostal sbor novou stříkačku P.S. 16 v ceně 37.104,- Kč. 17. dubna 1953 byla přijata do sboru děvčata a založena dorostenecká devítka. Tato děvčata soutěžila úspěšně několik let a až provdáním děvčat se družstvo rozpadlo. 18. března 1955 bylo našemu sboru zapůjčeno štábem CO vozidlo Praga RN se stříkačkou PS8 a příslušenstvím, které nám bylo později přes MNV předáno k užívání. V roce 1956 byl zakoupen promítací přístroj, gramofon, desky a sbor začal v obci provozovat kino, promítalo se nejprve u Plíšku a poté v sále bývalého hostince. Sbor v roce 1957 zakoupil od pana Melouna z Trhové Kamenice autobus Praga AN, se kterým jsme jezdili po soutěžích po okolí i po zábavách. 

Z let 1958 až 1965 se nedochovaly žádné zápisy, proto je těžké po takové době uvádět nějaké údaje o činnosti sboru. Pouze víme, že se každoročně sbor zúčastňoval soutěží a příležitostně oslav sousedních sborů. V roce 1969 byla zbudována požární nádrž u zbrojnice, která byla v příštím roce oplocena. V roce 1972 byly zhotoveny sušáky na hadice. V roce 1982 byly opět přijaty do sboru ženy, bohužel se již nepodařilo sestavit soutěžní družstvo žen a tak se ženy podílely na pořádání kulturních akcí. 5. května 1987 sbor pomáhal obyvatelům při povodni, která přišla v důsledku přívalových dešťů v kopcích nad Vortovou. V letech 1988 až 1990 se členové sboru nemalou měrou podíleli na výstavbě kulturního zařízení, které v obci vzniklo přestavbou bývalé školní budovy a přístavbou sálu. 6. června 1991 pořádal sbor u příležitosti 90. výročí slavnost s okrskovou soutěží. 

V roce 1992 se sboru podařilo zakoupit od Vojenského útvaru v Pardubicích motorovou stříkačku PS 12 na samostatném podvozku i s příslušenstvím za cenu kovového šrotu. Pro zhoršující se technický stav stávajícího vozidla jsme chtěli získat i nové vozidlo s cisternou, ale to se po rozpadu republiky a rozdělení armády už nepovedlo. Až v roce 1997 zakoupila obec pro sbor z autobazaru vyřazené vojenské auto Praga V3S se skříňovou nástavbou za 59.800,- Kč, které bylo přestavěno na přepravu osob. Staré požární auto Praga RN se pro špatný technický stav prodalo v roce 1999. 

22. května 1994 naše družstvo vyhrálo 1. místo na okrskové soutěži a postoupili jsme do okresního kola, které se konalo v Otradově. Přesto, že jsme se umístili na 12. místě z 19 zúčastněných družstev, byla to pro nás veliká zkušenost jak se rychle vyvíjí požární sport, hlavně v oblasti techniky a vybavení. 

Sbor dobrovolných hasičů je jedinou organizací, která po roce 1990 v obci zůstala, a dá se proto říct, že převzala i úlohu kulturní. Není to ostatně nic nového, již v minulosti členové sboru hráli divadlo, provozovali kino a další akce pro pobavení své i ostatních občanů. Každoročně sbor pořádá tradiční hasičský ples, staročeskou maškaru a několik tanečních zábav. 

Chtěli bychom vzpomenout všech těch pracovitých a obětavých lidí, kteří se v našem sboru vystřídali a po celou tu dobu jednoho století si předávali štafetu k ochraně lidských životů, majetku, a v neposlední řadě také kulturního vyžití občanů.

Sokol a Orel

Po první světové válce začal bohatý společenský život také v naší obci. Vznikly tělovýchovné spolky Sokol a Orel, které si kladly za cíl společným cvičením posilovat tělo i ducha mládeže. 

Členové Sokola uskutečňovali svoji činnost v hostinci u Svobodů čp. 40 (bývalá pošta), naproti tomu Orlové chodili do hostince u Horáků čp. 63 (bývalé garáže ÚUŘ). Činnost obou spolků se neskládala pouze ze cvičení, ale také z pořádání tanečních zábav, nacvičování a hraní divadla. Oba spolky měly své kulisy, své jeviště a hrály čtyři až pět představení za rok. Po únoru 1948 byly tyto spolky zrušeny.

Vlastimil, sdružení katolické mládeže

V roce 1920 řídící učitel Fr. Budínský založil „ku sjednocení a povznesení vortovské mládeže“ divadelní a vzdělávací spolek Vlastimil. Navzdory tomu kameničovský farář Jukl, který ve Vortové vyučoval náboženství, založil spolek Sdružení katolické mládeže. Činnost spolku Vlastimil však neměla dlouhé trvání a když učitel Budinský v r. 1923 odešel, spolek zanikl.

SK Slavoj

Velice dlouhou a „slavnou“ historii má ve Vortové hraní fotbalu. Chlapci navštěvující měšťanskou školu v Hlinsku se seznámili s fotbalem a vzbudili zájem i u ostatních. Dne 29.3.1931 se sešli zájemci a pod vedením PhC Josefa Svobody, vortovského rodáka, rokovali o založení fotbalového klubu Slavoj. První zápas se hrál již 17. května 1931 a mužstvo obléklo modrobílé dresy. Nejdříve se hrál fotbal na obecní pastvině tzv. „na obci“ u domku p. Žoudlíka čp. 24. V roce 1933 rozhodlo obecní zastupitelstvo o pronajmutí „nového hřiště nad obcí“ na místě nynějšího hřiště. V době, kdy se ve Vortové začínal hrát fotbal, byly v širokém okolí kluby pouze v Hlinsku, Svratce, Vítanově, Rváčově, Srní, Luži, Přibyslavi, Chrasti a Poličce. Sportovní klub v obci neznamenal pouze tréninky a hraní fotbalu, jeho činnost se skládala také z pořádání tanečních zábav a v zimě potom z nacvičování a hraní divadel. Ke konci druhé světové války se klub rozpadl a jeho činnost byla obnovena až na podzim r. 1948, ale to již pod názvem Tělovýchovná jednota Sokol Vortová. Po větším rozšíření kopané byly fotbalové kluby ve všech okolních vesnicích a nejeden zápas skončil vzájemnou rvačkou. 

V 50. letech bylo hřiště zvětšeno na požadované rozměry a srovnáno do roviny. V r. 1970 byly v akci „Z“ postaveny nad hřištěm zděné kabiny. 

Ve svých začátcích hrál klub ve III. výkonnostní třídě, ale například v r. 1932 dobyl prvního místa na turnaji klubů okolí Hlinska a získal skleněný pohár. S přibývajícími mužstvy byla zavedena IV. třída a v ní hrál také náš klub. 

Ubýváním obyvatel v obci ubývalo i hráčů, po zrušení letní restaurace Vítoň se klub dostal do finančních potíží a proto byl sezonou 1987 definitivně zrušen.