Masopustní obchůzka

se koná 25.2.2017

Začátek v 8.00 hodin

--------------------------------------------------------------------

 

Masopustní průvod maškar - lidově zvaný "vostatky"

 

 

 

 

 

 

V obci Vortová, jakož i v několika dalších obcích v okolí Hlinska v Čechách, se dodnes zachovává stará lidová tradice obcházení masopustního průvodu maškar, lidově se tomuto zvyku u nás říká vostatky.
Vostatky se konaly vždy poslední den před začátkem  půstu, tj. v úterý před popeleční středou. V posledních letech se vlivem zaměstnanosti lidí přesunuly na dny pracovního volna, tedy na předcházející sobotu. Kromě této změny a snad používaných materiálů na výzdobu masek se maškara u nás zachovala v podobě ze začátku minulého století. S vědčí o tom také fakt, že se u nás strojí do masek pouze muži, a to i do masky zvané "žena".

Celá maškara se dělí na maškaru "červenou" a "černou". Červenou maškaru tvoří dva červení a dva modří "turci", "laufr"také nazývaný "strakatý", "žena " a "kobyly".

 

 

 

Za "turky" chodí mladí a svobodní mládenci.

 

 

 

 

 

 

"Strakatý se ženou" první oslovují obyvatele každého domu.

 

 

 

 

 

 

Celý průvod vede "kobyla".

 

 

 

 

 

Černá maškara se skládá z "kominíků", "rasů", "židů" a "slaměných"

 

 

 

 

"Kominící" si hledí komínů a také všech přihlížejících.

 

 

 

 

 

 

 

"Rasové" každého vyšetří a stanoví diagnózu.

 

 

 

 

 

"Židi"s každým obchodují.

 

 

 

 

 

Každá maska má na vostatky určitou roli a také své místo v řazení průvodu: kobyla vždy průvod vede a ras ji zezadu popohání, za nimi jdou strakatý se ženou a turci, poté následují kominíci, slamění a židi, všichni doprovázeni říznou dechovkou.
Po provedení obřadu žádosti o povolení u starosty obce se průvod maškar vydá na obchůzku všech stavení ve vesnici. U každého domu požádá strakatý se ženou pána nebo paní domu o dovolení pro maškaru tento dům navštívit a zároveň se optají kolik a jaké písničky chtějí domácí zahrát. Muzika hraje, turci tančí a ostatní maškara si rozebere obyvatele domu a ostatní přihlížející a dají se "do práce".
Rasové nabízejí kobylku hospodáři "do tahu" i "do chovu" a ptají se po zdravotním stavu všech hospodářských zvířat, ale dnes , kdy je hospodářských zvířat již málo, často dojde na zdravotní prohlídky samotných obyvatel domu.
Kominíci si hledí vymetání kamen a komínů hospodyňkám, ale především mají za úkol každého, kdo se jen připlete, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí. V tomto zkrášlování přihlížejících jim pomáhají ještě kobylky a slamění.
Ale slaměný má na vostatky ještě daleko důležitější poslání; podle mytologie plodnosti si každá hospodyně utrhla ze slaměného stýblo slámy pro dobré vyvedení hus, a jí samotné přispělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se se slaměným, nejlépe v závěji sněhu.
A nakonec židi, ti mají za úkol obchodovat, nabízejí rozličné služby jako stříhání, holení, a potom také mají na prodej různé potřebné i nepotřebné zboží.
Za tuto všechnu "práci" je celá maškara od hospodáře obdarována malou finanční částkou ale hlavně pohoštěním skládajícím se především z tradičních koblih a sklenky alkoholu.
A takto obejde maškara za zvuku muziky  a všeobecného veselí celou obec.Navečer se celá maškara sejde v hospodě k provedení obřadu porážení kobyly. Ras přečte nad kobylou rozsudek za domnělé i skutečné hříchy, kobylu odsoudí a zároveň sdělí přítomným, jak bude naloženo s jejími údy a částmi jajího trupu. Po poražení kobyly celá maškara sejme čepice a utvoří kolem kobyly kruh, muzika hraje pohřební píseň.
Po chvíli zahraje muzika opět z vesela " Kobylka malá.....", kobyla je vzkříšena sklenkou alkoholu a tím končí masopustní obchůzka.
Večer se sejdou téměř všichni obyvatelé obce, i mnoho přespolních, na  maškarním plese za doprovodu  řízné dechovky.  A opět se traduje, že kdo bude na vostatky u muziky vysoko vyskakovat, tomu vyroste největší voves a bude mít velkou úrodu. Dříve, když se vostatky odehrávaly v úterý, musela muzika skončit přesně o půlnoci, protože popeleční středa byl již začátek půstu. Dnes se pravidelně vostatkové veselí beztrestně protáhne ze sobotního večera až do nedělních ranních hodin.

Na závěr povídání o Vortovském masopustu uvádíme několik obrázků z průběhu celého dne.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

O tom, že masopustní průvod maškar má ve Vortové dobrou úroveň svědčí i to, že PhDr Ilona Vojancová, ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina, pozvala vortovskou maškaru již v roce 1997 k účinkování ve skanzenu na Veselém Kopci. Od té doby účinkovala vortovská maškara na Veselém Kopci každoročně, mimoto účinkovala také v Pardubicích na Pernštýnských slavnostech. Sbor paní a dívek z Litomyšle pořádal v roce 2003 masopust za pomoci vortovských maškar na nádvoří zámku. A prozatím naposledy došlo k "vyvážení" této kultury letos. Městské muzeum ve Svitavách pořádalo masopustní obchůzku po svitavském náměstí. Bez zajímavosti není ani to, že se na maškaru přišlo také podívat několik obyvatel Svitav a okolí pocházejících z Vortové. Tito lidé se odstěhovali po druhé světové válce v rámci obydlování vysídleného pohraničí, kam Svitavy také patřily. Dalším místem vystupování vortovské maškary bylo malebné prostředí náměstí v Poličce a přilehlých uliček.

Masopustní průvod ve Svitavách 2004.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Masopustní průvod v Poličde 2004.