Cesta za pozn\u00e1n\u00edm historie obce Vortov\u00e1 je poskl\u00e1d\u00e1na pouze z kam\u00ednk\u016f nebo \u00fast\u0159i\u017ek\u016f historie jednotliv\u00fdch panstv\u00ed, ke kter\u00fdm v jednotliv\u00fdch letech pat\u0159ila, proto\u017ee obec sama byla tak\u00e9 pouze jednou z des\u00edtek polo\u017eek na soupisech panstv\u00ed nebo na kupn\u00edch smlouv\u00e1ch a nikdy \u017e\u00e1dn\u00e9ho v\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdznamu nenabyla.<\/span> <\/span><\/p>\n Nejstar\u0161\u00ed zpr\u00e1vy uv\u00e1d\u011bj\u00ed: kdy\u017e husit\u00e9 v roce 1421 vyp\u00e1lili kl\u00e1\u0161ter v Podla\u017eic\u00edch, jeden z mnich\u016f uprchl do les\u016f, do hor na okraji panstv\u00ed a posl\u00e9ze tam zalo\u017eil osadu zvanou Ortova.<\/span> <\/span><\/p>\n Ji\u0159\u00edk, syn Jakuba z Krom\u011b\u0161\u00edna spravoval mezi l\u00e9ty 1426 \u2013 1433 rychmbursk\u00e9 panstv\u00ed a dal stav\u011bt rybn\u00edky na horn\u00edm toku Chrudimky. Pr\u00e1v\u011b z tohoto obdob\u00ed m\u016f\u017ee poch\u00e1zet alespo\u0148 jeden rybn\u00edk ve Vortov\u00e9, proto\u017ee v 15. stolet\u00ed se uv\u00e1d\u00ed ve Vortov\u00e9 ji\u017e rychta a ml\u00fdn.<\/span> <\/span><\/p>\n Nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 datum je ze spr\u00e1vy direktorsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu Chrastsk\u00e9ho, kde je uvedeno, \u017ee roku 1543 byl dr\u017eitelem osady Vortov\u00e1 \u0161lechtic Edelman Hus, rod\u00e1k podla\u017eick\u00fd, kter\u00fd pat\u0159il k benekditsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru. Za n\u011bho byla v osad\u011b pouze staven\u00ed \u010dp. 1 ml\u00fdn a \u010dp. 2 rychta.<\/span> <\/span><\/p>\n Vortov\u00e1 tvo\u0159ila s Chlumem samostatn\u00fd chlumsk\u00fd statek, kter\u00fd le\u017eel na rozhran\u00ed chrastsk\u00e9ho a rychmbursk\u00e9ho panstv\u00ed, co\u017e bylo tak\u00e9 p\u0159\u00ed\u010dinou \u010dast\u00e9ho st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed majitel\u016f. Roku 1558 dostal vsi Chlum a Vortovou Jind\u0159ich St\u0159ela z Rokyc. Roku 1596 koupil V\u00e1clav Berka z Dub\u00e9 a na Rychmburce od Jind\u0159icha St\u0159ely z Rokyc vsi Chlum a Vortovou. Statek chrasteck\u00fd byl r. 1601 p\u0159ips\u00e1n po man\u017eelovi Mark\u00e9t\u011b Berkov\u00e9 z Lipy a Talmberka. Dle jej\u00ed posledn\u00ed v\u016fle byly uvedeny v d\u011bdictv\u00ed dcery Tr\u010dkovy, a to Izabela a Johana roku 1648. Izabela Marie postoupila sv\u016fj d\u00edl sest\u0159e Johan\u011b, vlastn\u011b \u0161vagru Janovi ze \u0160vamberka. Po smrti man\u017eel\u016f ze \u0160vamberka roku 1650 obdr\u017eela obec Chlum a Vortovou Anna Eusebie ze \u0160vamberka provdan\u00e1 z Harrachu. Anna Eusebie z Harrachu prodala cel\u00fd statek kardin\u00e1lu Arno\u0161tu Albrechtu z Harrachu. Od n\u011bho p\u0159evzal cel\u00fd velkostatek c\u00edsa\u0159 Ferdinand III. za 88.000 zlat\u00fdch rynsk\u00fdch k nad\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho kr\u00e1lovehradeck\u00e9ho biskupstv\u00ed.<\/span> <\/span><\/p>\n Dle v\u00fdpis\u016f z ruly kr\u00e1lovsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu berni\u010dn\u00edho z r. 1654 bylo ve Vortov\u00e9 5 selsk\u00fdch usedlost\u00ed a 2 chalupn\u00edci. V Hamrech byli 4 sedl\u00e1ci a 1 chalupn\u00edk, ve Studnic\u00edch 15 sedl\u00e1k\u016f a chalupn\u00edk \u017e\u00e1dn\u00fd, v Kameni\u010dk\u00e1ch 6 sedl\u00e1k\u016f a chalupn\u00edk \u017e\u00e1dn\u00fd, v Kameni\u010dk\u00e1ch 6 sedl\u00e1k\u016f a chalupn\u00edk \u017e\u00e1dn\u00fd, v Jen\u00edkov\u011b 9 sedl\u00e1k\u016f a chalupn\u00edk \u017e\u00e1dn\u00fd. Sedl\u00e1ci byli ve Vortov\u00e9 jmenovit\u011b: Ji\u0159\u00edk Rycht\u00e1\u0159, V\u00e1clav Mat\u011bj\u016f, Bartolom\u011bj Peka\u0159\u016f, Stanislav \u017doudl\u00edk a Jan Vojta, chalupn\u00edci byli: Tom\u00e1\u0161 Novotn\u00fd a Jan Jansk\u00fd. V t\u00e9m\u017ee roce bylo ve Vortov\u00e9 11 potah\u016f, 29 krav, 21 jalovic, 10 vep\u0159\u016f.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1656 byla ve Vortov\u00e9 pansk\u00e1 pila, pansk\u00e1 hospoda \u010dp. 3, ml\u00fdn \u010dp. 1 a rychta \u010dp. 2, na kter\u00e9 byl rycht\u00e1\u0159em a n\u00e1jemn\u00edkem Jan Hus, kter\u00fd poch\u00e1zel z Podla\u017eic. Kdy\u017e v\u0161ak se mu jeho jedin\u00fd syn utopil v doln\u00edm rybn\u00edku, odtud jm\u00e9no Utopenec, tak z t\u00e9to velk\u00e9 l\u00edtosti, ale i pro velkou robotu Vortovou opustil a odst\u011bhoval se na Moravu.<\/span> <\/span><\/p>\n Obec Vortov\u00e1 byla ve sv\u00e9 minulosti n\u011bkolikr\u00e1te os\u00eddlena a znovu opu\u0161t\u011bna, proto\u017ee n\u00e1jemn\u00edci grunt\u016f vortovsk\u00fdch, ale tak\u00e9 chlumsk\u00fdch se pro velkou robotu \u010dasto st\u011bhovali, nej\u010dast\u011bji na Moravu.<\/span> <\/span><\/p>\n Ji\u017e v 16. stolet\u00ed pracovala ve Vortov\u00e9 skeln\u00e1 hu\u0165, kterou lze nal\u00e9zt na map\u011b J.A. Komensk\u00e9ho z roku 1627. Jej\u00ed zakladatel nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1m. V roce 1732 vystav\u011bl Josef Sewald, p\u00e1n statku z Vejvanovic, ve Vortov\u00e9 skelnou hu\u0165, na kter\u00e9 setrval a\u017e do roku 1762, kdy se odst\u011bhoval do Rakous, odkud poch\u00e1zeli jeho p\u0159edkov\u00e9. Po jeho odchodu skeln\u00e1 hu\u0165 zanikla a z hutn\u00edho zdiva bylo postaveno n\u011bkolik staven\u00ed, \u010d\u00edm\u017e se Vortov\u00e1 zna\u010dn\u011b rozrostla.<\/span> <\/span><\/p>\n Od roku 1697 pat\u0159ila Vortov\u00e1 duchovn\u00ed spr\u00e1vou pod faru v Krucemburku, kter\u00e1 tam byla v tomto roce zalo\u017eena. Je\u0161t\u011b p\u0159ed z\u0159\u00edzen\u00edm fary v Krucemburku vykon\u00e1vali duchovn\u00ed spr\u00e1vu v obvodu Krucemburk kn\u011b\u017e\u00ed z Hlinska, Vojnova M\u011bstce a Studence. V roce 1787 byla Vortov\u00e1 odfa\u0159ena od Krucemburku a p\u0159ifa\u0159ena ke Kameni\u010dk\u00e1m, spolu se Lhotami, jen\u017e byly odfa\u0159eny od Hlinska. V roce 2001 byla Vortov\u00e1 na \u017e\u00e1dost obyvatel p\u0159ifa\u0159ena do Hlinska.<\/span> <\/span><\/p>\n V osmdes\u00e1t\u00fdch letech 18. stolet\u00ed p\u0159i\u0161el chlumsk\u00fd a ko\u0161inovsk\u00fd dv\u016fr do dra\u017eby, pozemky byly rozd\u011bleny mezi n\u00e1jemn\u00edky a obec ko\u0161inovsk\u00e1 byla p\u0159ips\u00e1na pod vortovskou rychtu.<\/span> V roce 1850 byla spojena osada Lhoty s Vortovou. P\u0159ed t\u00edmto datem byl volen jeden starosta pro osadu Lhoty a druh\u00fd pro obec Vortovou. V roce 1896 byla postavena silnice Hlinsko \u2013 Vortov\u00e1.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1905 byl polo\u017een biskupem kr\u00e1lovehradeck\u00fdm Dr. Josefem Doubravou z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men nov\u00e9 myslivny, je\u017e byla po sv\u00e9m staviteli pojmenov\u00e1na \u201eMyslivna Doubrava ve Vortov\u00e9\u201c. Stavebn\u00ed pl\u00e1n na tuto budovu zhotovil slovutn\u00fd architekt Josef Fanta z Prahy (mimo jin\u00e9 navrhl budovu hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed v Praze). Stavbu \u0159\u00eddil stavitel Franti\u0161ek \u0160\u0165ov\u00ed\u010dek z Chrasti. Za pouh\u00fd jeden rok byla myslivna dokon\u010dena. T\u00edm biskup p\u0159isp\u011bl k povznesen\u00ed obce a jejich obyvatel.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1908 byl v obci z\u0159\u00edzen obecn\u00ed h\u0159bitov, proto\u017ee h\u0159bitov v Kameni\u010dk\u00e1ch, kam\u017e se dosud pochov\u00e1valo, ji\u017e nevyhovoval. Stavebn\u00ed pl\u00e1n a rozpo\u010det zhotovil stavitel Franti\u0161ek Fiala z Hlinska. Stavba byla skon\u010dena za l\u00e9to a na podzim byl h\u0159bitov vysv\u011bcen far\u00e1\u0159em Franti\u0161kem Teskem z Kameni\u010dek. Prvn\u00edm pochovan\u00fdm byl Franti\u0161ek Hlad\u00edk z \u010dp. 53, kter\u00fd zem\u0159el na z\u00e1\u0161krt ve v\u011bku jeden a p\u016fl roku a byl pochov\u00e1n 23.9.1908.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1920 byla v obci zalo\u017eena obecn\u00ed knihovna, na kterou obec poskytla 250 K\u010d.<\/span> 15. srpna 1922 byl sv\u011bcen nov\u00fd zvon, kter\u00fd v\u011bnovala skupina katolick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee ve Vortov\u00e9 m\u00edsto dosavadn\u00edho zvonu neposv\u011bcen\u00e9ho a ulit\u00e9ho ze \u017eeleza, kter\u00fd provizorn\u011b po\u0159\u00eddila obec za 400 K\u010d od firmy zRanska, jako n\u00e1hradu za zabaven\u00fd zvon v roce 1917. Nov\u00fd zvon vyrobila fy. R.Manou\u0161ek a spol. Brno a byl sv\u011bcen a pok\u0159t\u011bn na jm\u00e9no Sv. V\u00e1clav.<\/span> <\/span><\/p>\n Ze dne 26. na 27. \u0159\u00edjna 1930 vznikly n\u00e1sledkem siln\u00e9ho sn\u011b\u017een\u00ed mokr\u00e9ho sn\u011bhu a vich\u0159ice v okoln\u00edch les\u00edch velk\u00e9 polomy, kter\u00e9 ani sta\u0159\u00ed pam\u011btn\u00edci nikdy nepamatovali. K likvidaci polomov\u00e9ho d\u0159eva byla v L\u00e1nech vystav\u011bna parn\u00ed pila a ke snaz\u0161\u00edmu dopravov\u00e1n\u00ed d\u0159eva na pilu byla postavena od Her\u00e1lce a z Kamenn\u00e9ho vrchu \u00fazkokolejn\u00e1 dr\u00e1ha s lokomotivou na benzinov\u00fd pohon. Na tomto polomu pracovali mimo m\u00edstn\u00edch tak\u00e9 d\u011bln\u00edci ze Slovenska a Podkarpatsk\u00e9 Rusi.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1931 rozhodlo obecn\u00ed zastupitelstvo o stavb\u011b Obecn\u00edho domku, lidov\u011b zvan\u00e9ho \u201eChudobinec\u201c \u010dp. 95. Domek byl postaven n\u00e1kladem 5700 K\u010d.<\/span> <\/span><\/p>\n Roku 1934 se za\u010dala stav\u011bt silnice Vortov\u00e1 \u2013 Her\u00e1lec, na kterou obec p\u0159ipl\u00e1cela \u010d\u00e1stku 32.420 K\u010ds. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok byla stavba silnice dokon\u010dena, stavbu \u0159\u00eddil ing. Pot\u016f\u010dek z Chrudimi.<\/span> <\/span><\/p>\n Dne 27.6.1948 byl slavnostn\u011b otev\u0159en m\u00edstn\u00ed letn\u00ed \u201ePavilon\u201c. K tanci a poslechu hr\u00e1la Kmochova hudba z Kol\u00edna. Slavnosti se z\u00fa\u010dastnilo mnoho lid\u00ed v\u010detn\u011b 7 hasi\u010dsk\u00fdch sbor\u016f z okol\u00ed. Podn\u011bt ke stavb\u011b \u201ePavilonu\u201c dal a nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluhu na stavb\u011b m\u011bl Vil\u00e9m \u0160mahel \u010dp. 99, tehdej\u0161\u00ed p\u0159edseda NV. V z\u00e1\u0159\u00ed roku 1949 se na \u201ePavilon\u011b\u201c oslavilo zaveden\u00ed elektrick\u00e9ho proudu do na\u0161\u00ed obce, tzn. \u201erozsv\u00edcen\u00e1\u201c. D\u00e1le se zde po\u0159\u00e1daly r\u016fzn\u00e9 tane\u010dn\u00ed z\u00e1bavy, k\u00e1cen\u00ed m\u00e1je, do\u017e\u00ednky, ale tak\u00e9 se zde hr\u00e1lo divadlo po\u0159\u00e1dan\u00e9 komunistickou stranou.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1968 za\u010dal fotbalov\u00fd klub na \u201ePavilon\u011b\u201c provozovat letn\u00ed restauraci, kter\u00e1 dostala n\u00e1zev \u201eVito\u0148\u201c, a pod t\u00edmto n\u00e1zvem ve\u0161la ve zn\u00e1most do \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1981 z d\u016fvodu neobsazen\u00ed m\u00edsta hostinsk\u00e9ho restaurace zanikla. SSM zde potom po\u0159\u00e1dal je\u0161t\u011b n\u011bkolik tane\u010dn\u00edch z\u00e1bav, posledn\u00ed k\u00e1cen\u00ed m\u00e1je v roce 1985, a t\u00edm hlavn\u011b z d\u016fvod\u016f \u0161patn\u00e9ho technick\u00e9ho stavu objektu neslavn\u011b skon\u010dila slavn\u00e1 letn\u00ed restaurace \u201eVito\u0148\u201c ve Vortov\u00e9.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1958 byl ave Vortov\u00e9 z\u0159\u00edzen po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ad a byl um\u00edst\u011bn v dom\u011b \u010dp. 40.<\/span> <\/span><\/p>\n V noci ze 7. na 8. listopadu 1982 se nad zdej\u0161\u00edmi lesy p\u0159ehnal v\u00edtr o rychlosti 138 km\/hod. Tento \u017eivel si vy\u017e\u00e1dal jenom na lesn\u00ed spr\u00e1v\u011b Vortov\u00e1 50.000 m3 polomov\u00e9ho d\u0159eva.<\/span> <\/span><\/p>\n Stra\u0161livou noc za\u017eila obec z 5. na 6.kv\u011btna 1987, kdy se p\u0159ihnala stra\u0161liv\u00e1 povode\u0148. Nad lesy v okol\u00ed Kamenn\u00e9ho vrchu se odehr\u00e1la pr\u016ftr\u017e mra\u010den a v d\u016fsledku toho se n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b zv\u00fd\u0161ila hladina vortovsk\u00e9ho potoka. Sou\u010dasn\u00fd betonov\u00fd most nesta\u010dil a voda tekla po silnici p\u0159es most.<\/span> <\/span><\/p>\n Vortovsk\u00e1 \u0161kola<\/strong> <\/span><\/p>\n Zpr\u00e1vy uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee ji\u017e v roce 1780 bylo ve Vortov\u00e9 \u0161koln\u00ed u\u010den\u00ed, ale patrn\u011b jen kr\u00e1tce, proto\u017ee v roce 1799 byla Vortov\u00e1 p\u0159i\u0161kolena do Hamr\u016f pro velk\u00fd nedostatek u\u010ditel\u016f. Tehdy bylo v obci 43 d\u011bt\u00ed \u0161kolou povinn\u00fdch, z toho 29 chlapc\u016f a 14 d\u00edvek. Prvn\u00ed u\u010ditel ve Vortov\u00e9, jeho\u017e jm\u00e9no pam\u011bti dochovaly, byl vyslou\u017eil\u00fd hul\u00e1n Jan Poto\u010dn\u00fd, kter\u00fd vyu\u010doval kolem roku 1815. Roku 1823 byla do obce Vortov\u00e1 p\u0159i\u0161kolena osada Lhoty, kter\u00e1 do t\u00e9to doby m\u011bla \u0161koln\u00ed obec Kameni\u010dky. Do roku 1863 bylo u\u010deno v n\u00e1jmech v domc\u00edch m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f. V tomto roce bylo p\u0159ikro\u010deno ke stavb\u011b \u0161koln\u00ed budovy \u010dp. 59. Stavbu \u0161koly provedl hlineck\u00fd stavitel Franti\u0161ek Fiala s chlumsk\u00fdm tesa\u0159em Kub\u00e1tem.<\/span> Stavba byla provedena pouze ze d\u0159eva a st\u00e1la celkem 788 zlat\u00fdch, 2.6.1890 byla zapo\u010data p\u0159estavba st\u00e1vaj\u00edc\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 budovy \u0161koly. P\u0159estavbu vydra\u017eil stavitel Franti\u0161ek Fiala za 4.725 zl. Stavba \u0161koly byla skon\u010dena v z\u00e1\u0159\u00ed tohoto roku a zkolaudov\u00e1na 10.10.1890. N\u00e1klad stavby byl uhrazen 350% p\u0159ir\u00e1\u017ekou ke v\u0161em p\u0159\u00edm\u00fdm dan\u00edm, kter\u00e9 v tomto roce v obci platily. V roce 1902 byla na \u0161kole provedena n\u00e1stavba o jedno patro a z\u0159\u00edzena druh\u00e1 t\u0159\u00edda. N\u00e1klad t\u00e9to n\u00e1stavby se nepoda\u0159ilo zjistit.<\/span> <\/span><\/p>\n <\/span>\u0158\u00edd\u00edc\u00ed a u\u010ditel\u00e9 zdej\u0161\u00ed \u0161koly <\/strong><\/p>\n Kolem roku 1815 \u2013 Jan Poto\u010dn\u00fd, 1823 a\u017e 16.7.1825 Jan Kamaryt, 25.11.1825 a\u017e 10.5.1857 Jan Zbraslavsk\u00fd, 10.5.1857 a\u017e 5.6.1859 Enkrbert Ondr\u00e1\u010dek, 5.6.1859 a\u017e 16.9.1873 op\u011bt Jan Zbraslavsk\u00fd, 16.9.1873 a\u017e 1.3.1875 Ale\u0161 Havli\u010d, 1.3.1875 a\u017e 1.3.1884 Josef B\u00ed\u0161ko, 1.3.1884 a\u017e 1.9.1889 Josef Pila\u0159, 1889 \u2013 1905 Franti\u0161ek K\u0159epelka, 1905 \u2013 1909 Franti\u0161ek Val\u00e1\u0161ek, 1909 \u2013 1923 Josef Bud\u00ednsk\u00fd, 1923 \u2013 1932 Josef Kuli\u010dka, 1932 \u2013 1933 Bed\u0159ich Odv\u00e1rka, 1933-1943 Franti\u0161ek Stra\u0148\u00e1k, 1943 \u2013 1966 Jan Lang, 1966 \u2013 1976 Emilie Fl\u00eddrov\u00e1.<\/span> 1860 \u2013 56 \u017e\u00e1k\u016f, 1874 \u2013 74 \u017e\u00e1k\u016f, 1875 \u2013 71 \u017e\u00e1k\u016f, 1876 \u2013 74 \u017e\u00e1k\u016f, 1877 \u2013 72 \u017e\u00e1k\u016f, 1878 \u2013 82 \u017e\u00e1k\u016f, 1879 \u2013 77 \u017e\u00e1k\u016f, 1880 \u2013 76 \u017e\u00e1k\u016f, 1881 \u2013 74 \u017e\u00e1k\u016f, 1882 \u2013 73 \u017e\u00e1k\u016f, 1883 \u2013 72 \u017e\u00e1k\u016f, 1884 \u2013 75 \u017e\u00e1k\u016f, 1885 \u2013 104 \u017e\u00e1k\u016f, 1886 \u2013 91 \u017e\u00e1k\u016f, 1887 \u2013 78 \u017e\u00e1k\u016f, 1888 \u2013 97 \u017e\u00e1k\u016f, 1889 \u2013 98 \u017e\u00e1k\u016f, 1906 \u2013 91 \u017e\u00e1k\u016f. V d\u016fsledku ztr\u00e1ty \u0161koln\u00ed kroniky nejsou pozd\u011bj\u0161\u00ed po\u010dty \u017e\u00e1k\u016f zjistiteln\u00e9, pro mal\u00fd po\u010det \u017e\u00e1k\u016f byla \u0161kola v roce 1976 zru\u0161ena a po\u010det \u017e\u00e1k\u016f v tomto roce byl 42, z toho 1. a\u017e 4. t\u0159\u00eddu tvo\u0159ilo 16 \u017e\u00e1k\u016f.<\/span> <\/span><\/p>\n V roce 1837 obdr\u017eela obec od kr\u00e1lovehradeck\u00e9ho biskupa Karla Hanla zvon, kter\u00fd st\u00e1l 200 zl., tento obnos zaplatil s\u00e1m biskup. Zvon byl ulit v Jihlav\u011b, z\u00e1rove\u0148 se pro n\u011bj postavila zvonice ze d\u0159eva. Zvon byl pok\u0159t\u011bn sv. Flori\u00e1n. Tento zvon byl zabaven rakouskou arm\u00e1dou za 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. V roce 1879 dal Josef Filippi, vortovsk\u00fd roln\u00edk a tehdej\u0161\u00ed starosta obce, podn\u011bt k vystaven\u00ed kaple v na\u0161\u00ed obci a hned za\u010dal pracovat na p\u0159\u00edprav\u011b stavby. V kv\u011btnu 1881 byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men nov\u00e9 kaple. Stavbu \u0159\u00eddil zednick\u00fd mistr Fr. N\u011bmec z Fry\u0161avy, kter\u00fd byl pod dohledem stavitele Veselsk\u00e9ho z Poli\u010dky.<\/span> <\/span>Ob\u017eiva zdej\u0161\u00edch obyvatel v minulosti <\/strong><\/p>\n Tradi\u010dn\u00ed ob\u017eivou m\u00edstn\u00edch obyvatel v minulosti bylo p\u011bstov\u00e1n\u00ed, zpracov\u00e1n\u00ed a prodej lnu, tj. p\u0159eden\u00ed, tkalcov\u00e1n\u00ed a pl\u00e1tenictv\u00ed. Proto\u017ee ve zdej\u0161\u00edm drsn\u00e9m klimatu se teplomiln\u00fdm plodin\u00e1m neda\u0159ilo, p\u011bstoval se tu po brambor\u00e1ch, kter\u00e9 se tu p\u011bstuj\u00ed od druh\u00e9 poloviny 18. stolet\u00ed, ovsu a \u017eitu hlavn\u011b len. Len b\u00fdval \u010dasto jedinou plodinou, za kterou lid\u00e9 tr\u017e\u00edvali hotov\u00e9 pen\u00edze. V roce 1885 bylo ve Vortov\u00e9 6 samostatn\u00fdch z\u00e1vod\u016f, obchodn\u00edch a pr\u016fmyslov\u00fdch. D\u00e1le zde byly 2 prodejny tab\u00e1ku (trafiky) a 2 ml\u00fdny (1 ml\u00fdn s pilou). Tak\u017ee Vortov\u00e1 oproti jin\u00fdm obc\u00edm kvetla obchodem a pr\u016fmyslem.<\/span><\/p>\n Na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed se ve Vortov\u00e9 vyr\u00e1b\u011bl po dom\u00e1cku ply\u0161 a samet. Sv\u00e9ho \u010dasu byla v obci zavedena v\u00fdroba vlasov\u00fdch s\u00edt\u011bk a koberc\u016f pro hlineck\u00e9 tov\u00e1rn\u00edky, zvl\u00e1\u0161t\u011b zna\u010dn\u00e1 v\u00fdroba tohoto zbo\u017e\u00ed byla v letech 1922 \u2013 1928. V roce 1928 byla zvl\u00e1\u0161t\u011b dobr\u00e1 konjunktura ve v\u00fdrob\u011b koberc\u016f. V mnoh\u00fdch rodin\u00e1ch se pracovalo i v noci. Tehdy si bylo mo\u017eno v pr\u016fm\u011brn\u00e9 rodin\u011b vyd\u011blat a\u017e 400 K\u010d t\u00fddn\u011b, co\u017e bylo v t\u00e9 dob\u011b mnoho pen\u011bz.<\/span> <\/span> <\/span><\/p>\n V letech 1920 \u2013 1929 bylo obyvatelstvo ve v\u00fdd\u011blkov\u00fdch pom\u011brech na nejvy\u0161\u0161\u00edm stupni. V t\u011bchto letech provozovali \u017eivnosti ve v\u00fdrob\u011b koberc\u016f tito ob\u010dan\u00e9: Stanislav \u017doudl\u00edk \u010dp. 21, Alois Hejduk \u010dp. 78, Vil\u00e9m \u0160mahel \u010dp. 82, Fr. \u0160upita \u010dp. 80, Bohumil Fuksa \u010dp. 77, Vincenc Bure\u0161 \u010dp. 36, V\u00e1clav Jehli\u010dka \u010dp. 81, Fr. J\u016fn \u010dp. 67, Jan Gregor \u010dp. 29, Karel \u0160ustr \u010dp. 57 a Josef Nov\u00e1k \u010dp. 20.<\/span><\/p>\n Av\u0161ak 24.10.1929 nastal krach na newyorsk\u00e9 burze a t\u00edm za\u010dala sv\u011btov\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize, kter\u00e1 m\u011bla za n\u00e1sledek \u00fatlum ve\u0161ker\u00e9ho pr\u016fmyslu a trvala a\u017e do roku 1934. V roce 1931 si z\u0159\u00eddil pan Alois Hejduk vlastn\u00edm n\u00e1kladem autobusovou dopravu z na\u0161\u00ed obce do Hlinska, av\u0161ak pro nez\u00e1jem ob\u010dan\u016f a nedostatek pen\u011bz t\u00e9to \u010dinnosti musel zanechat.<\/span> <\/span><\/p>\n Dal\u0161\u00ed zcela odli\u0161nou ob\u017eivou byla pr\u00e1ce v okoln\u00edch les\u00edch. Touto t\u011b\u017ekou prac\u00ed se zab\u00fdvali pouze mu\u017ei. \u017deny chodily do lesa zejm\u00e9na v l\u00e9t\u011b na lesn\u00ed tr\u00e1vu pro dobytek a spolu s d\u011btmi na sb\u011br lesn\u00edch plod\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm na houby, kter\u00e9 byly velice dob\u0159e placeny.<\/span><\/p>\n V obci byla t\u00e9\u017e r\u016fzn\u00e1 \u0159emesla a \u017eivnosti, kter\u00e1 byla nezbytn\u00e1 k \u017eivotu lid\u00ed na vesnici, tj. \u0161vec, krej\u010d\u00ed, kov\u00e1\u0159, kol\u00e1\u0159, truhl\u00e1\u0159, mlyn\u00e1\u0159, kupci a hostin\u0161t\u00ed. Nap\u0159. v roce 1903 zde byli: kov\u00e1\u0159 Josef Zdra\u017eil, krej\u010d\u00ed Josef Hlad\u00edk, truhl\u00e1\u0159 Josef Navr\u00e1til, kupci Jan \u0160mahel a Franti\u0161ka Fuksov\u00e1, hostin\u0161t\u00ed V\u00e1clav Fuksa a Jan \u0160mahel, mlyn\u00e1\u0159 Josef \u0160mahel.<\/span><\/p>\n Tato skladba \u017eivnost\u00ed p\u0159etrv\u00e1vala a\u017e do roku 1948. Po tomto roce d\u00edky socializaci vesnice, kolektivizaci zem\u011bd\u011blstv\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9mu st\u011bhov\u00e1n\u00ed obyvatel do m\u011bst tyto \u017eivnosti postupn\u011b zanikaly. Takov\u00e1 byla ob\u017eiva zdej\u0161\u00edch obyvatel v minulosti.<\/span> <\/span><\/p>\n Rycht\u00e1\u0159i, p\u0159edsedov\u00e9 a starostov\u00e9<\/strong><\/p>\n <\/p>\n <\/span> <\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Historie obce Vortov\u00e1 Cesta za pozn\u00e1n\u00edm historie obce Vortov\u00e1 je poskl\u00e1d\u00e1na pouze z kam\u00ednk\u016f nebo \u00fast\u0159i\u017ek\u016f historie jednotliv\u00fdch panstv\u00ed, ke kter\u00fdm v jednotliv\u00fdch letech pat\u0159ila, proto\u017ee obec sama byla tak\u00e9 pouze jednou z des\u00edtek polo\u017eek na soupisech panstv\u00ed nebo na kupn\u00edch smlouv\u00e1ch a nikdy \u017e\u00e1dn\u00e9ho v\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdznamu nenabyla. Nejstar\u0161\u00ed zpr\u00e1vy uv\u00e1d\u011bj\u00ed: kdy\u017e husit\u00e9 v roce […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-302","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/302","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=302"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/302\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8743,"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/302\/revisions\/8743"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.vortova.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=302"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\nV roce 1827 se obec Ko\u0161inov odd\u011blila od Vortov\u00e9 a osamostatnila se. Ko\u0161inov m\u011bl 17 \u010d\u00edsel popisn\u00fdch a Vortov\u00e1 55 \u010dp. Z\u00e1rove\u0148 byl vortovsk\u00fd doln\u00ed ml\u00fdn, horn\u00ed ml\u00fdn u Velk\u00e9ho \u010dern\u00e9ho d\u011bdi\u010dn\u011b odprod\u00e1n chrasteckou vrchnost\u00ed za cenu 700 zlat\u00fdch.<\/span> <\/span><\/p>\n
\nRoku 1921 byl po\u0159\u00edzen a 16. kv\u011btna odhalen pomn\u00edk padl\u00fdm v 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce za obnos 3.650 K\u010d, kter\u00fd hradila obec.<\/span> <\/span><\/p>\n
\n <\/span> <\/span><\/p>\n
\n <\/span>
\n <\/span>Po\u010dty \u017e\u00e1k\u016f <\/strong><\/p>\n
\n <\/span>
\nKaple<\/strong> <\/span><\/p>\n
\nKdy\u017e Fr. N\u011bmec smluvenou \u010d\u00e1stku za stavbu 265 zl. vybral a utekl pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, kdy byla stavba nap\u016fl hotov\u00e1, nezbylo starostovi Filippimu nic jin\u00e9ho, ne\u017e se obr\u00e1tit na lidumiln\u00e9 dobrodince o pomoc. Na jeho prosbu p\u0159isp\u011bl biskup kr\u00e1lovehradeck\u00fd Josef Hais \u010d\u00e1stkou 200 zl., jej\u00ed v\u00fdsost kn\u011b\u017ena Klotilda Amalie Thurn Taxis \u010d\u00e1stkou 50 zl., Anton\u00edn Hrub\u00fd, nadlesn\u00ed z Chrasti 1 zl. Tak byla stavba s pomoc\u00ed t\u011bchto dobrodinc\u016f a z\u00e1sluhou tehdej\u0161\u00edho starosty dokon\u010dena v \u010dervenci 1882. Vysv\u011bcen\u00ed kaple provedl d\u011bkan Kameni\u010dovsk\u00e9 farnosti pan Josef Pardus, kter\u00fd slou\u017eil prvn\u00ed m\u0161i svatou ve vortovsk\u00e9 kapli dne 15. srpna 1882. Kaple je vystav\u011bna v pseudorom\u00e1nsk\u00e9m slohu a je zasv\u011bcena na Nebevzet\u00ed panny Marie. Josef Pardus byl 24.8.1887 vyznamen\u00e1n \u010destn\u00fdm konsistorn\u00edm radstv\u00edm a \u010destn\u00fdm ob\u010danstv\u00edm obce Vortov\u00e1 u p\u0159\u00edle\u017eitosti diamantov\u00e9ho jubilea kn\u011b\u017esk\u00e9ho.<\/span> <\/span><\/p>\n\n